Knihovna4u, K4U  

Z dětství neurčitě divnej tísnivej dojem. A později - konkrétně: Ta hororová vraždící žluna! Ta nervově vyřízená maminka, která na každej projev broučkovy klukovský individuality azvídavý aktivity raguje zoufalým pláčem a výčitkama. To, že se jako jediná přípustná vlastnost cení poslušnost. To vypjatý sentimentální pámbíčkaření. A nejvíc - fenomén Verunkové - ty černovoký černovlasý, který nikomu nic neudělali ale nemá se s nima mluvit, natož kamarádit nebo dokonce něco víc! Myslel pan farář Karafiát židáky nebo cigoše? Je to buřt, je to otevřeně deklarovaná xenofobie jako bič. Abych jen nehaněl - nejvíc se mi na broučcích líbilo, že měli to období, kdy to prostě zabalili, na všechno se vyprdli a spali a spali.